Sabat - Noc čarodějnic - Beltine...

Poslední den měsíce dubna, 30.4.
naši předci pojmenovaly svátkem lásky.
Jedná se totiž o
""Noc čarodějnic""
která nás přenese do měsíce května, plného májových pokušení..

Ať ji už naši předci tuto noc nazývali jako
Filipojakubská noc,
Noc čarodějnic
nebo Valpuržina noc,
stále se jedná o totožný svátek oslav jara,
Keltský Beltine.

Pověsti o této noci, které mají kořeny hluboko v minulosti,
a tradují se dodnes, mají jedno společné téma...
O půlnoci z 30.4. na 1.5.
se ""prý"",,,,
otevírá země a stěny skal,
kde jsou ukryty poklady.

V tuto noc se dle pověstí také otevírá
brána mezi světy,
a ti z druhé strany mají možnost proniknout do našeho světa.
Jenže jak to bývá i v našem pozemském životě,
ti zlí mají ostřejší lokty, dovedou se prodrat razantně kupředu,
a právě v tuto noc dostávají zlé síly velkou příležitost lidem škodit.

Proto se této noci také říká
""Noc čarodějnic",
protože lidé věřili,
že právě v tuto noc se čarodějnice slétávají na
""Sabat"....

Pakliže se pustíte do hledání pokladů,
nezapomeňte se proto před zlými silami ochránit květem z kapradí !

Je ale nutné připomenout, že se zejména jedná
o
""Svátek duchů přírody"
kdy se dle pověstí mezi sebou otevírají stěny ""mezi světy""
Takže - pokud půjdete lesem o půlnoci
a poklad nenajdete,
i přesto mějte oči opravdu otevřené,
protože právě o půlnoci, dle pověstí...
v hlubokých lesích rozkvétá zlaté kapradí
a pokud se jeho květu zmocníte,
propůjčí vám dar jasnozřivosti.
Filipojakubskou noc z 30.dubna na 1.května
doprovází "Pálení čarodějnic"
což je zvyk, který se u nás dochoval dodnes.
Proto se již v podvečer zapalují ohně
a je to velmi symbolické,
protože následně celý květen se zase mnohým z nás
""zapalují lýtka".
Ale věřte, že to je zejména oslava jara,
neb díky návratu energie Slunce se probuzí z dlouhého zimního spánku příroda.
Proto se u nás dochovala i tradice z pohanských dob,
stavění májky, která se zdobí barevnými stužkami.

Je nutné ale zmínit i to,
že Beltine je naprosto nevhodná doba pro svatby...
Traduje se totiž,
že láska, která v tomto období rychle vzplála, stejně rychle dohoří....

Květen - povšechné pranostiky

Sníh v máji - hodně trávy.
Studený máj - v stodole ráj.
Chladno a večerní mlhy v máji, hojnost ovoce a sena dají.
Není-li květen ani příliš studený, ani mokrý, naplňuje stodoly i sudy.
V máji vlhko, chladno - bude vína na dno.
Suchý březen, chladný máj - bude humno jako ráj.
Suchý březen, mokrý máj - bude humno jako ráj.
Mokrý máj - v stodole ráj.
Mokrý máj - chleba hoj.
V máji aby ani hůl pastýřova neoschla.
Májová vlažička - naroste travička; májový deštíček - poroste chlebíček.
Májová kapka platí dukát.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Deštivý květen - žíznivý říjen.
V květnu vrtel dešťa - hrstka bláta.
Májová voda vypije víno.
Večerní rosy v máji hodně sena dají.
Je-li už máj zahradníkem, není stodol milovníkem.
Suchý květen - mokrý červen.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
Jestli v máji neprší, červen to dovrší.
V máji hřímoty nedělají trampoty.
Když se v máji blýská, sedlák si výská.
V květnu-li hrom se ozývá, v červnu zřídka mrholívá.
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Bujný květ - plný úl.
Roj, který se v máji rojí, za plný vůz sena stojí; ale o svatém Jáně ani za vodu džbáně.

Pranostiky počasí pro měsíc Květen
aneb moudrosti našich předků
Květen dle jednotlivých dnů
1.5.
Prší-li na svatého Filipa a Jakuba v noci, bude úrodný rok.
Filipa Jakuba mráz - to obilí plný klas.
Filipa Jakuba déšť - to zlá zvěst.
Kolik Filipa Jakuba krapek, tolik sena kopek.
Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se seno.
Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se víno.
Prší-li na prvního května, bývá málo žita a sena.
Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle také čočka zaseje.
Na Filipa Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fičí.
3.5.
Svatý kříž - ovcí stříž.
4.5.
Svatý Florián si jistě může nasadit sněhový klobouk.
Déšť svatého Floriána je ohňová rána.
Je-li o dni svatého Floriána veliký vítr, jest toho roku mnoho ohňů
8.5.
Stanislavova jařice, Urbanův oves a Vítův len vyhánějí hospodáře z domu ven.
11.5.
O svatém Mamertu zima je po čmertu.
Déšť na svatého Mamerta přináší soužení, neboť v něm nic dobrého není.
14.5.
Před 13. dnem máje nejsme ubezpečeni stálého letního povětří; po tomto dni ale není zapotřebí se obávati vínu škodnému mrazu.
Před Sevrácem není léta, po Serváci s mrazy veta.
Pan Serboni pálí stromy.
Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži, Žofie je jejich kuchařka.
Pankrác, Servác, Bonifác pro sadaře jsou zlí chlapci.
Pakrác Urban bez deště - hojnost vína.
15.5.
Déšť svaté Žofie švestky ubije.
Žofie vína upije.
Svatá Žofie políčka často zalije
16.5.
Kdo o svatém Janě len zasívá, stébla zdéli lokte mívá.
25.5.
Urban bývá studený pán.
Pohoda na Urbana - pro sedláka vyhraná.
Ubran krásný, vyjasněný - hojným vínem nás odmění.
Na Urbana pěkný, teplý den - bude suchý červenec i srpen. Vinná réva nedbá toho - bude míti vína mnoho.
Svítí-li slunce na svatého Urbana, bude úroda hlavně na víně.
Pankrác a Urban bez deště - hojnost vína.
Prší-li na svatého Urbana, znamená újmu vína; pakli jest pěkný čas, dobré víno bude.
Jaký den 25. máje jakožto na den Urbana povětří jest, takový podzimek následovati má.
27.5.
O svatém Duše choď ještě v kožiše.
Na svatého Ducha nesvlékej kožicha; po svatém Duchu nezbavuj se kožichu.
Déšť o letnicích - slunce na Boží tělo.
Na svatého Ducha bláto - bude laciné mláto.
Prší-li na svatého Ducha, jsou klepána žita.
28.5.
Pohoda na svatodušní pondělí slibuje úrodu.
Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena

Květnové dny plné radosti a pohody
přeje ze srdce všem
Naďa Šmídová



Tento text podléhá
""Autorskému zákonu""
tudíž jakékoliv kopírování bez mého svolení by bylo porušením tohoto zákona !